Dagmar Brčáková
*31.3.1928  +23.2.2008

Příběh bezdomovkyně
o třech zpěvech


 

I.

Co, bankéři, co děláte,

Prachy máte a nedáte?

Dejte úvěr, hypotéku,

nemám teď nad hlavou střechu.

Proč se ptáte na mou tetu?

Nic po sobě nenechala.

Tak kde bych já chudák vzala

nemovitost na zástavu?

Já jsem jenom jedna z davu,

co maj v kapse leda díru.

Nemám ani hašašíru,

co by mi dal cucnout rumu,

když teď nemám kam jít domů,

nebo nabíd' na noc kout.

Potřebuju boty zout.

Kolem sněhu po kotníky.

Půjčíte mi? Vřelé díky!

 

II.

Pozdě, ženo, pozdě lkáš.

Ničeho se nedočkáš.

To jsi dříve myslet měla

na potřeby svého těla.

Na ruletu, na kupony,

mohla's teď mít suché nohy.

Nebo třeba na sazku.

Ani findu, holásku.

 

III.

(pro pamětníky)

Hlahol zvonů nad krajinou.   

Čekejte budoucnost jinou!        

Nebojte se zbohatnout,

Zlatou lodí mořem plout.

Viktor se jen culí, září.

Díky steré, ty taškáři!

Zvony zmlkly. Ticho kolem.

Ten kdo vždy byl, zůstal volem.

 


na hlavní stránku

webmaster: Honza Brtsch - kontakt

aktualizováno 15.11.2013