Goethe Institut - Sprachrat
Masarykovo nábř. 32, Praha 1

Vážení,
v německých novinách jsem se dočetla, že se Váš Institut zajímá o „ausgewanderte Wörter“. V češtině je jich hodně. Posíláme Vám seznam některých z nich, jak jsme je v rodině vypátrali podle historické i současné paměti. Seznam jistě není úplný. Zařadili jsme jen ta slova, která mají vysloveně německé kořeny, pokud se nám to podařilo stanovit. Další slova, která čeština přejímala přes němčinu, ale jejichž kořeny jsou jiné než ryze německé, jsme do našeho seznamu nazařadili.

Čtveřice rodinných informátorů, jejichž mateřštinou je čeština, žije v Praze. Podle věku informátorů se liší i stupeň znalosti „vycestovalých slov“: některá jsou nejen srozumitelná, ale i aktivně užívaná, jiná jsou sice srozumitelná, nejsou však součástí aktivního slovníku informátorů, další jsou nesrozumitelná (jen v malém počtu u nejmladší generace), a tudíž i neužívaná. Stylistické hodnoty jednotlivých slov jsou různorodé - dnes se tato slova užívají téměř výhradně v jazyce běžně mluveném až substandardním včetně profesionální hantýrky, zejména řemeslnické a železničářské. Všechna slova vycestovalá z němčiny mají v češtině své české ekvivalenty, nicméně níže zmíněné germanismy se v živé řeči (zejména u starší generace a v charakterizované stylové rovině ) udržují. Některá z nich mají hodnotu neutrální, jiná pokleslou, např. hajzl (Haeusel, WC aj.). Většinou jsou však pociťována jako lexikální jednotky koloritní. Stylistická platnost i jisté sémantické posuny těchto vycestovalých slov by si zasluhovaly zvláštní terénní výzkum, který je nad síly naší čtveřice.

Všichni informátoři mají vysokoškolské vzdělání získané v Praze, nejmladší teprve studuje na universitě. Všichni - v různé míře – ovládají němčinu. Data narození informátorů: 1928, 1955, 1959, 1987.

Lexikální germanismy v češtině se plně integrovaly do českého gramatického i derivačního systému: časují se, skloňují se, tvoří deriváty českými sufixy a prefixy.

Slova uvádíme tak, jak se česky vyslovují.

• ajrkoňak (Eiercognak)

• ajznpoňák (Eisenbahner)

• ausgerechnet

• (z)bastlovat (basteln)

• curykovat (zurückfahren)

• cálovat (zahlen)

• cimra (Zimmer)

• dekl (Deckel)

• eklovat si/se (ekeln)

• fáro (PKW)

• fanka (Maurerpfanne)

• fant (s Pfand)

• fasovat (fassen)

• fest

• fotr (Vater)

• fušovat (pfutschen)

• fušér (Pfutscher)

• (na)futrovat se (sich futtern = satt essen)

• glajchšaltovat (gleichschalten)

• (z)haftnout (haften)

• háro (Haare)

• hecovat (hetzen)

• helfnout (helfen)

• hochštapler (Hochstapler)

• hycovat (heitzen)

• (o)koštovat (z. B. Wein kosten)

• kramle (Krammel)

• kravál (Krawall)

• krchov (Kirchhof)

• kšeft (Geschäft)

• kšeftman (Geschäftsmann)

• kšeftovat (Geschäfte machen)

• kunčoft (Kundschaft, Kunde)

• kumšt (Kunst)

• kumštýř (Künstler)

• kurýrovat (kurieren)

• kvalt (Gewalt, Eile)

• kvaltovat (sich beeilen)

• kvelb (Stube, Geschäft unter dem Gewölbe)

• kvér (Gewähr)

• lajntuch (Leinentuch)

• lajstnout si (sich leisten)

• lifrovat (liefern)

• luft (Luft)

• luftovat (lüften)

• macha (Mache)

• machr (= Fachmann)

• machrovat (sich klug machen)

• mašina (Maschine)

• mašinfíra (Maschinenführer)

• marš (Marsch)

• mašírovat (marschiern)

• (z)merčit (merken)

• mord (Mord)

• (za)mordovat (morden)

• mustr (Muster)

• (vy)mustrovat se (iron. sich geschmacklos anziehen)

• mustrštyk (Musterstück)

• nýmand (r Niemand)

• pajzl (Beisel)

• pajšl (Beuschel)

• pakl (Packel)

• pakovat (packen)

• pešunk (Böschung)

• piglovat (bügeln)

• pinčl (Pinscher)

• plundrovat (plundern)

• ponkajzna (Bankeisen)

• pucovat (putzen, reinigen)

• rajc (Reiz)

• rajcovat (reizen)

• rajtovat (reiten)

• rajz (Reise)

• rajzovat (reisen)

• rumplovat (rumpeln)

• sajrajt (Sauerei)

• sajtna (Seite des KFZ)

• sorta (Sorte)

• sortýrovat (sortieren)

• šacovat (1. schätzen 2. Taschen aussuchen)

• šajn, nemít o tom ani šajna (keinen Schein von der Sache haben)

• šaltr (Schalter)

• šanovat (schonen)

• šenk (Schenke)

• šenkovat (schenken)

• šíf (Schiff)

• šíbovat (schieben, auf der Eisenbahn)

• šíbr (Schieber)

• šiknout se (sich schicken)

• šína (Schiene)

• šláftruňk (Schlafgetränk)

• šlajfovat (schleifen)

• šlajfky (alte Schlittschuhe)

• šlajsna (Schleuse)

• šlak (Herzenschlag)

• širm (Schirm)

• šlank (schlang)

• šlauch (Schlauch)

• šlichta (Schlichte = schlechtes Gericht)

• šlofík (Schläfchen)

• šluk (Zigarettenschluck )

• šlukovat (schlucken- Zigarette)

• šlus (Schluss)

• šmajchlovat se (sich schmeicheln)

• šmajchlíř (Schmeichler)

• šmak (Geschmack)

• šmakovat (schmecken)

• šmelc (Schmelz), (roz)šmelcovat (schmelzen)

• šminkovat se (sich schminken)

• šminka (Schminke)

• šmírovat (schmieren)

• šmuk (Schmuck)

• šnaps (Schnaps)

• šnuptýchl (Schnupfentuechel)

• špacír (Spaziergang)

• špacírovat se (spazieren)

• špachtle (Spachtel)

• špás (Spass)

• špásovat (Spass machen)

• šperhák (Sperrhaken)

• špicl (Spitzel)

• špiclovat (spitzeln)

• (pro)špikovat (spicken)

• šprajcovat se (sich spreizen)

• šrajtofle (Schreibtafel)

• šraňky (Schranke)

• (vy)štafírovat (für die Staffage machen)

• štafle (Staffelleister)

• štajgr (Steiger)

• štamgast (Stammgast)

• štempl (Stempel)

• štok (Stock, Etage)

• štokrle (Stockerl)

• štos (Stoss)

• štreka (Strecke)

• štupovat (stopfen)

• štrykovat (stricken)

• šunt (Schund)

• šturmovat (stürmen)

• štymovat (stimmen)

• štreka (Strecke)

• štrozok (Strohsack)

• šuple (Schublade)

• šuspajtl (Schussbeutel)

• švencovat (e Schule schwenzen)

• švindl (Schwindel)

• švindlovat (schwindeln)

• být švorc (schwarz sein)

• švunk (Schwung)

• tepich (Teppich)

• tringeld (Trinkgeld)

• vandrovat (wandern)

• vartovat (warten)

• vekslovat (wächseln)

• vercajk (Werkzeug)

• veškostn (Wäschekasten)

• vinšovat (wünschen)

• virvál (Wirrwarr)

• vycajchnovat se (sich auszeichnen)

S pozdravem a přáním zdaru Vašemu výzkumu
PhDr. Dagmar Brčáková
Bělehradská 21
120 00  Praha 2
Praha, 26. září 2006

webmaster: Honza Brtsch - kontakt

aktualizováno 11.07.2017